Jak stáhnout a nainstalovat ovladače NVIDIA a ATI
Obsah
Typy ovladačů – možnosti instalace
Instalátor distribuce většinou vybere nějaký generický ovladač nebo v případě staršího hardwaru přímo vybraný ovladač začleněný do jádra. Další možnost, jak instalovat ovladače pro grafickou kartu, je přes oficiální distribuční zdroj, tedy přes oficiální repozitáře – balíčkovací systém. Výhoda totoho řešení je nasnadě. Jedná se totiž o nejpohodlnější řešení, které je zároveň nejspolehlivější a nejsystémovější. Proč vlastně? Jak už jistě víte, většina distribucí si udržuje své zdroje v tzv. repozitářích. Tento software bývá speciálně vyladěný pro konkrétní distribuci. Především jde o to, že je instalace spolehlivá a otestovaná, automaticky řeší případné závislosti a umožňuje jednoduchou a čistou odinstalaci.
Například v K/Ubuntu v případě grafických karet ATI hledáme balíček xorg-driver-fglrx, zbytek závislostí balíčků za nás vyřeší Synaptic. U karet NVIDIA hledáme balíček s názvem nvidia-glx a jestliže nám instalátor dá na výběr, vybereme balíček s vyšší verzí.
Tento způsob instalace je nejlepší. Ovladače z oficiálních stránek výrobců používejte tedy jen tehdy, pokud potřebujete otestovat nový ovladač nebo si jen vyzkoušet nové funkce, nebo jednoduše víte, že ovladač v repozitářích nebude fungovat správně či je příliš zastaralý. Pak je ta správná chvíle sáhnout po univerzálních instalátorech od ATI/NVIDIA.
Další možnost je instalovat ovladače stažené z oficiálních stránek přes příkazovou řádku pomocí speciálního programu, např. envy-ng, který poskytuje instalačního průvodce, nebo pomocí Instalátoru nesvobodných ovladačů – nástroj distribuce Ubuntu.
Licence ovladačů
Většina výrobců poskytuje proprietární ovladač, tzn. není to svobodný software. Setkáme se ale i s licencemi typu GNU GPL, MIT aj.
Z licenčních podmínek produktů Nvidia pro Linux se dozvíme, že ovladač můžeme dále kopírovat a redistribuovat, a poskytovat binární soubory, které nejsou nijak změněny.
U společnosti ATI je věc velmi podobná. Ovladače od společnosti Intel jsou poskytovány pod licencemi MIT a GPL, jedná se tedy o open source.
Před instalací
Před instalací samotného ovladače je nutné mít nainstalováno několik nutných součástí (balíčků), které ovladač vyžaduje. Jsou to především hlavičkové soubory jádra – kernel-headers a vývojové části jádra – linux-libc-dev. Vše byste měli mít nainstalováno v základní instalaci. Pokud ne, je možné vše ještě doinstalovat, např. pomocí aplikace Synaptic. Jak tedy vybrat a nainstalovat ten správný ovladač?
NVIDIA
Pokud máte nějaký produkt od společnosti Nvidia, je nejlepší rovnou přejít na jejich centrum podpory a tam si vybrat ovladač právě pro vaši grafiku. Postupujte tedy následujícím způsobem:
- Otevřete si webovou stránku: Nvidia – download drivers.
- Vyberte typ vaší grafické karty (GeForce, ION, nForce, Tesla atd.).
- Dále zvolte výrobní řadu vaší grafiky (400, 300M, 4FX, 4MX, 8-Series).
- V dalším kroku zvolíte typ operačního systému, v našem případě Linux-32-bit nebo Linux-64-bit.
- Co se jazyka týče, ponecháme angličtinu, tedy English (UK). Češtinu nehledejte. Je pravda, že pro fajnšmejkry je k dispozici zjednodušená čínština.
- A dále tlačítko Download. Průvodce vyhodnotí vámi zadaný dotaz a vy už si jen pohodlně stáhnete instalační skript. V popisu ovladače zjistíte, že podporuje většinou produktů GeForce a některé Quadro, což můžete využít v případě, že máte více podobných karet.
Pozn.: U prvního bodu Nvidia nabízí možnost využití automatického robota pro vyhledání ovladačů přímo pro vás, tento plugin je ovšem dostupný pouze pro MS Windows, což pochopitelně není náš případ.
Instalace
V tuto chvíli máme vše připravené pro instalaci ovladače, pojďme tedy na věc. Pro instalaci ovladače musíme přejít do textové části systému. Můžeme buď restartovat systém a přihlásit se do textového režimu, nebo se přepnout pomocí klávesové zkratky CTRL+ALT+Fx (např. CTRL+ALT+F1) na některý z virtuálních terminálů a zastavit sezení X serveru například příkazem:
user$ sudo /etc/init.d/gdm stop # v případě, že používáte gdm v GNOME user$ sudo /etc/init.d/kdm stop # v případě, že používáte kdm v KDE
Uživatelé Ubuntu mohou restartovat systém v GRUBu, zvolit recovery mode a po nabootování zvolit možnost Exit to shell prompt. Ještě před samotnou instalací je nutné se přepnout do jiného runlevelu příkazem:
root# telinit 3
Instalaci je nutné provádět pod uživatelem root, jinak vás instalátor nepustí dál:
user$ su
Uživatele distribuce Ubuntu systém hned vyzve k přihlášení prostřednictvím jednoduchého dialogu. Další krok je změna adresáře na ten, kam jsme umístili stáhnutý soubor. V mém případě:
root# cd /home/install/
a v posledním kroku spustíme instalaci ovladače (název souboru se bude lišit podle verze, kterou se chystáte instalovat):
root# sh NVIDIA-Linux-x86-256.35.run
Objevil se instalátor, který vás provede instalací. Dál se instalace zvládne ve třech krocích.
V prvním kroku tedy nejprve odsouhlasíte licenční podmínky a poté se vše provede v podstatě samo. V posledním kroku se vás instalátor zeptá, jestli chcete automaticky provést nastavení konfiguračního souboru X.org (xorg.conf). Opět zvolíte ano (instalátor vytvoří zálohu původní podoby vašeho xorg.conf) a příkazem reboot restartujte PC. Po instalaci se přihlásíte do systému tak, jak jste zvyklí, a pokud vše proběhlo, jak mělo, máte vyhráno. Instalátor také nainstaloval utilitku nvidia-settings, což je grafický nástroj, který vám umožní nastavení některých detailů. Spustit ho můžete přes menu ve vaší distribuci, uživatelé Ubuntu přes Systém → Volby → NVIDIA X server settings nebo pomocí příkazu:
user$ nvidia-settings
Pokud nesplníte nějakou z podmínek k instalaci, např. nespouštíte instalaci jako uživatel root nebo máte nastartovaný Xserver, může se zobrazit následují sdělení instalátoru.
Odinstalace
Pokud byste někdy potřebovali odstranit nainstalovaný ovladač, např. z důvodu (ne)funkčnosti nebo použití jiného ovladače, je potřeba postupovat podobným způsobem jako při instalaci. Nejprve se opět přihlásit do terminálu a vypnout Xserver a po-té spustit (od)instalátor jako root:
root# nvidia-uninstall
Čeká vás opět jednoduchý proces. Jinou možností, jak „odinstalovat“ či spíše nepoužívat ovladač, je upravit soubor /etc/X11/xorg.conf a v sekci Device nastavit hodnotu Driver na jinou, např. na "nv".
ATI/AMD
V případě, že máte grafickou kartu od ATI, postupujete obdobným způsobem. Uživatelé Ubuntu a možná i dalších distribucí mají možnost stahovat ovladač z oficiálního repozitáře.
- Otevřete si webovou stránku: ATI – download drivers.
- Zvolíte druh grafické karty, tj. desktop, notebook, MAC apod.
- Zvolíte rodinu produktů grafických karet (X, HD, 9xxx).
- Vyberete přímo vaši kartu (opět řadově) (Radeon HD 4xxx PCIe, atd.).
- V dalším kroku zvolíte typ operačního systému, v našem případě Linux x86 pro 32bitovou verzi nebo Linux x89_64-bit pro 64bitovou verzi OS.
- Jazyková mutace je u ATI pouze angličtina.
- A poslední krok je tlačítko Diplay Results. Průvodce vyhodnotí vámi zadaný dotaz a vy už si jen pohodlně stáhnete instalační skript. V poznámce dole pod možností stáhnutí ATI opět upozorňuje na nutnost požadavků před instalací tedy: hlavičkové soubory jádra a POSIX sdílenou paměť a knihovnu libqtgui4.
Instalace
Podobně jako u instalátoru Nvidia ted ovšem máme možnost přejít do textového režimu. Zde ovšem stačí, pokud spustíme instalátor přes příkazový řádek přímo v běžící instanci X serveru:
user$ sudo sh ati-driver-installer-10-6-x86.x86_64.run
Objeví se okénko, která vám dá dvě možnosti, buď přímo instalovat ovladač, nebo vytvořit balíček pro vaši distribuci – vytvoření balíčku má tu výhodu, že poté bude za vás případné závislosti balíčkovací systém a zařadí ho do seznamu instalovaných balíčků. Balíček si také můžete jednoduše vytvořit sami pomocí tohoto příkazu (určeno pro Ubuntu-karmic):
user$ sudo sh ./ati-driver-installer-9-12-x86.x86_64.run --buildpkg Ubuntu/karmic
Druhá možnost je automatická instalace. Zvolíme tedy první možnost a pokračujeme tlačítkem Continue. Dále odsouhlasíme licenční podmínky, objeví se nám další okénko, které nám dá možnost instalovat automaticky ovladač nebo zvolit komponenty ručně (Custom). V případě Custom instalace si můžeme vybrat Kernel module, Catalyst Control Center, Display and OpenGL Driver a Dokumentation.
Po instalaci ovladače jednoduše restartujte PC. Pro kontrolu instalace můžete prozkoumat soubor xorg.conf nebo zkusit příkaz přímo od ATI:
user$ fglrxinfo
jeho výstup může vypadat např. takto:
display: :0.0 screen: 0 OpenGL vendor string: ATI Technologies Inc. OpenGL renderer string: ATI Radeon HD 4600 Series OpenGL version string: 3.2.9232
V případě problémů (např. X server nenaběhnl) zkuste jako root spustit příkaz:
root# aticonfig –initial -f
Tento příkaz odebere nastavení z vašeho konfiguračního souboru xorg.conf. ATI instalátor vám také nainstaloval ATI Catalyst Control Center, který má podobnou funkci jako Nvidia-settings. Spustit ho můžete přes příkaz:
user$ sudo amdcccl
nebo přes menu ve vaší distribuci, uživatelé Ubuntu půjdou přes Systém → Volby → ATI Catalyst Control Center
Odinstalace
Odinstalovat ovladač můžete buď přes správce balíků Synaptic, v případě že jste instalovali přes Synaptic či si nechali vygenerovat balíček, nebo přes příkazovou řádku, příkazem:
user$ cd /usr/share/ati
root# sh ./fglrx-uninstall.sh
Odinstalaci je také vhodné provést v případě, že se chystáte instalovat nový ovladač.
Závěr
Opakování matka moudrosti. Je tedy dobré dávat si pozor na to, co přesně stahujete, a také pozor na závislosti některých balíčků. Před samotnou instalací je také dobré ještě projít fóra a prozkoumat informace o funkčnosti, spolehlivosti atp. Někdy to je skutečně nevídaný pomocník.
